Kde získat tvůrčí inspiraci?

Pro každého, kdo se věnuje kreativní činnosti, je důležitá inspirace. Ani vy nejste výjimkou, ať už jste spisovatel, malíř, umělecký kovář nebo se věnujete jakékoliv jiné tvůrčí činnosti. Inspirace je vaším nejdůležitějším nástrojem, který k tvorbě potřebujete. To mají všichni tvůrci a umělci společné.

 

Kde ale tuto inspiraci pořád brát?

 

Inspirace může přijít kdykoliv a kdekoliv... Při procházce přírodou, při poslechu oblíbené hudby, v obrazové galerii, muzeu, cestou z práce domů, při hře s dětmi, jízdě autem...

 

Co je ale tím pravým základem k získání inspirace? Podle mě je to vyprázdnění mysli. Můžeme tomu říkat meditativní stav. Meditativní stav ovšem neznamená (nemusí, ale může), že musíte v klidu sedět v pozici lotosového květu na meditačním polštáři v Ášrámu.

 

Podle mě být v meditativním stavu znamená být přítomným.

 

Kde hledám inspiraci já

 

Ti z vás, co mě sledujete na sociálních sítích (facebooku nebo instagramu) víte, že se za inspirací pro své šperky často vydávám do přírody.

 

Procházím se známým lesem a vnímám jeho barvy, vůně, zvuky... Tu pohladím trávu, tu se dotknu stromu, ochutnám ostružinu či lesní jahodu. Vnímám les všemi smysly.

 

Většinou není ale jednoduché se do takového stavu dostat. Myšlenky plynou jedna za druhou a snaží se mě unést na úplně jiná místa. Daleko od toho, co se děje právě teď.

 

Zpočátku jsou tyto myšlenky všední. Takové, které mi říkají, co musím nebo naopak, co nesmím. Co by bylo dobré udělat a co by mi to mohlo přinést. Takové je třeba nechat být. Teď buďte tady a teď. Teď je jediným úkolem, který máte procházet se lesem a užívat si to. Jestli vám to, co děláte, něco přinese je otázka pro budoucnost, kterou nikdy nebudete znát.

 

Po nich se objevují myšlenky, které mě zavádějí do minulosti. Ať už byla minulost jakákoliv - je to minulost. Nic, co se děje teď. Můžete si z ní vzít ponaučení, ale ne se jí neustále zaobírat. Žít v minulosti znamená odmítat přítomnost. Neustále prožíváte to samé dokola a dokola. Pokud se budete neustále zabývat minulostí, nikdy nepoznáte nic nového.

 

Jako poslední přicházejí myšlenky, které mě přenesou do snové budoucnosti. Ty je nejtěžší nechat odejít. Co může být krásnějšího než sen? Můžete v něm prožít vše, co chcete, stát se vším, čím chcete, mít vše, co chcete... Problém je v tom, že každý sen je jen klam. Nic z toho není pravda.

 

Pravda je jen to, co se děje teď. A jak to já teď vnímám. Protože každý člověk reaguje na každou situaci jinak. Zažívá svoji vlastní verzi reality. I když okolní vlivy na nás mohou být stejné, uvnitř nás se v každém člověku odehrává něco úplně jiného.

 

Je nutné vzdát se i těch růžových snů a vnímat realitu takovou, jaká je - se všemi jejími světlými i tmavými stránkami.

 

Uvědomit si, jestli to, čím se trápíme ve své hlavě můžeme nějak změnit, ovlivnit... A pokud ne, nechat to jít. A pak teprve přijde vlna kreativní energie.

 

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.