Se vznešenými lipami se velmi často je potkáme v městech či vesnicích, kde chrání kapličky, křížky i kostely, připomínají důležité události či nás zavedou k impozantním zámkům a domům významných osobností. Starobylé lípy jsou často označeny jako památné stromy.
Proč je lípa českým národním stromem?
Slované ctili lípy odnepaměti. Lípa je považována na symbol ochrany, pomoci a lásky. Lípa dokáže odehnat zlé duchy a svou pozitivní energií umí vyléčit člověka od negativních myšlenek.
Magický význam ovšem připisovali lidé mnoha druhům stromů, bylin i květin. Proč je tedy právě lípa českým národním stromem?
V době utváření národů byla lípa symbolem Slovanů, kdežto dub byl spojován s Germány. Tak se stalo, že stromy se stali součástí lidských pří. Jako český národní strom navrhl lípu František Ladislav Čelakovský na Všeslovanském sjezdu v roce 1848 v Praze. Lípa měla představovat národní symbol vůči útlaku a agresivitě velkoněmecké říše.
Lípa v léčitelství
Čaj z květu lípy se využívá při nachlazení, zánětu průdušek, kašli, zahlenění a ke snížení horečky. Umí pomáhat léčit i nemoci v oblasti trávicího a močového ústrojí nebo nemoci spojené se špatnou činností štítné žlázy. Květy lípy sbíráme v červnu a červenci v době, kdy jsou květy čerstvě rozvinuté a ještě se netvoří plody. Lipový čaj můžeme pít i jako prevenci každý den.
Čajem se také kloktá a vyplachují ústa při zánětlivých onemocněních dutiny ústní.
Čerstvé listy spařené vodou se přikládaly na nohy při svalových křečích nebo na popáleniny, mohou se sbírat během vegetačnho období podle potřeby.
Z lipových pupenů se pak vyrábí tinktura, která má uklidňující a antistresový účinek.
Z lipového dřeva se vyrábí uhlí, které se v medicíně může využít jako živočišné uhlí.
Drcená lipová semena doporučuje Matthioli jako lék proti úplavici a průjmům, "kuličky" vložené do chřípí pr zastavují krvácení z nosu.
Rozžvýkanou lipovou kůrou se potírají čerstvé rány, které stahuje a zceluje.
Ohřátá šťáva z lipového listí smíchaná s vínem se natírá na končetiny a pomáhá při křečích. Dále sťáva z lípy brání vypadávání vlasů a podporuje jejich růst. Šťáva natíraná na tvář odsraňuje skvrny na tváři.
Informace jsem čerpala z knihy Jaroslavy Bednářové Herbář anebo Stromy a keře. Nezapomínejte ovšem, že pokud mátě nějaký palčivý zdravotní problém, určitě nejprve ze všeho navštivte lékaře a poraďte se s ním!!!
Lipové dřevo a jeho využití
Lipové dřevo je velmi cenné. Dřevo je měkké, lehké, světlé, tence vrstevnaté. Dřevo lípy nepraská, nekrabatí se po navlhčení a velmi snadno se opracovává.
Lipové dřevo se využívá při výrobě nábytku, sochařství, výrobě hudebních nástrojů, na rámy obrazů, oken i dveří, římsy... a já jej využívám k výrobě šperků.
Podívejte se sami, jaké skvosty mohou z lípy vzniknout. Klikněte na odkaz ZDE
Lipovému dřevu se také říká lingnum sanctum, tedy v překladu svaté dřevo. Z lipového dřeva jsou vyřezány i slavné oltáře.
Lipové dřevo se také využívalo k výrobě dřeváků. Dřeváky z lipového dřeva vydržely nejdéle a dala se v nich prý ujít vzdálenost až 352 km.
Další zajímavosti o lípě
Plody lípy obsahují až 50% oleje, který se svou kvalitou blíží oleji olivovému.
Z plodů lípy lze připravit nápoj podobný kávě.
Lípa je královnou medonosných rostlin. Z jednoho jejího květu dokáže včela vysát až 7 mg nektaru. Vůni lipového květu prý cítí včely na vzdálenost až tří kilometrů. Kromě včel přitahují lipové květy na 70 druhů hmyzu.
Lipový med je jeden z nejlepších. I on se využívat v léčitelství. Lipovým medem se léčily rány a mnoho dalších nemocí. V medu se uchovávalo maso, aby se nekazilo. Nejlepší bylo med skladovat v soudcích z lipového dřeva, protože v nich nehořkne, nemá nepříjemný zápach a dobře si uchovává přírodní vůni i chuť.
Z lýkové vrstvy přiléhající ke dřevu se získávalo lýkové vlákno, z kterého se vyráběly pytle, rohože a motouzy.